Svatba napotřetí
Už je tomu skoro 5 měsíců, co jsem se stala ženou mého Honzy. Všichni se mě od té doby ptají: „Tak co, mladá paní? Jaké to je v manželství?“… 😀 Pokaždé se musím smát. Ono se toho samozřejmě moc nezmění, když se jedná pouze o formalitu stvrzení lásky a pak vše pokračuje při starém. Faktem je, že zásnuby, příprava svatby i svatba samotná nám dala do vztahu další jiskru. A jak to celé od zásnub probíhalo?
Honza mě požádal o ruku v červnu 2020. Údajně se tak mělo stát už v prosinci 2019, kdy jsme odlétali na Kanáry, ale zapomněl prstýnek v autě. Potom nás všechny „zavřeli“ a nebyl prý vhodný okamžik. Tak si tedy počkal půl roku :-D. Souhlasu ANO se dočkal a přípravy mohly začít.
Víte, kdy se pánbůh nejvíce směje? Když člověk plánuje. A nám se teda vysmál docela dost :-D. Však posuďte sami.
Období svatby jsme měli jasně dané. Konec března se nám zdál praktický z více důvodů:
Když jsme se s Honzou bavili, co vše je potřeba externě zařídit, zjistili jsme, že na vše máme šikovnou rodinu nebo přátele.
Po přečtení tohoto seznamu s programem vám je asi jasné, že už se do jednoho dne opravdu nemohlo vejít více. Uvědomila jsem si, jak moc akční rodinu a přátele máme!
Akce pro cca 100 lidí vyžaduje přípravu. My jsme si s Honzou řekli, že se tím hlavně nechceme stresovat a zároveň si přípravy užít. Co vyjde, vyjde, a co ne, tak se nic neděje. Cílem totiž je, aby se sešli lidi, které máme rádi.
Pro nás byla svatba nádherným zážitkem, kde jsme se setkali s těmi nejbližšími za pohodové atmosféry.
A co vy? Mám tady někoho, kdo musel svatbu několikrát posouvat :)?